Energetická podstata závislostí

Energetická podstata závislostí, jejich příčiny, průběh a možnosti léčení

Všechny procesy se v podstatě dají redukovat na energetické či informační procesy. To potvrzuje i soudobá věda, konkrétně kvantoví fyzici.

   Nemám sice většinou tendenci převádět vše na současnou ekonomickou a politickou situaci na Zemi, ale i v této oblasti je zřejmé, že základní procesy a konflikty ve společnosti se týkají energií a informací. Pokud použiju trochu bulvární výrazy, tak zuří informační válka a boj o energie a je vhodné si uvědomit, že i finanční energie je energie a její proudění či blokace ovlivňuje velmi výrazně naši přítomnost.
Tak, jak proudí energie společností, tak proudí i v člověku, mezi člověkem a jinými bytostmi navzájem a mezi člověkem a Vesmírem. Naše vzájemné reakce s okolím je možné pozorovat jako předávání nebo výměnu energií. Závažnou chybou je, že toto není ve všeobecném povědomí lidí. Velká nevědomost panuje i ohledně nedostatku energie u člověka, jak se její nedostatek projevuje, co jej způsobuje a jak tento nedostatek relativně rychle a snadno zmírnit nebo odstranit.
Velká většina lidí si neuvědomuje, že příčinou jejich špatné nálady či deprese je nedostatek životní energie a tím samozřejmě nezačne pátrat, kde a čím byla odebrána. Tím pádem se nesoustředí na získání nebo obnovení toku proudící energie.

   Lidé si uchovávají teplo pod peřinou tím, že se zachumlají. Jsou lidé, kteří provádí celoživotní zachumlávání, tj. chrání si energie pouze pro sebe. Proces zachumlávání není procesem získávání energie, ale je procesem ochrany existující energie pomocí ochranné vrstvy, tak aby ji nemohl čerpat nikdo jiný. Důvod – podlehli iluzi o nedostatku energie a neumí doplňovat energii z „vyšších zdrojů“ a nepochopili základní princip, že energie je účinná, jen když proudí.

   Pro některé osoby je základním důvodem (v převažující míře neuvědomovaným) pro pořízení si zvířete možnost čerpání energie z těchto zvířat, která ji většinou ráda z lásky k lidem poskytne.

   Příjem energie většinou není vědomým procesem. Lidé většinou nepřijímají potravu vědomě proto, aby dočerpali životní energii, ale uvědomují si, že mají hlad nebo chuť, popřípadě, že je čas k jídlu. Energie se může získávat při vdechování prány, zpěvu, tvůrčí činnosti, sportu, pohybu apod. Ideální sporty pro dobití životní energie jsou takové, které vytváří podmínky pro hluboké dlouhé, pravidelné a rytmické dýchaní a tím i hluboké vtahování prány a nejsou sporty kontaktními. Ideální je jízda na kole, běh, plavání v přírodě.  

   Společenský systém je v podstatě souhrn pravidel upravujících proudění a transformaci energií.

Jako lehké odbočení od tématu zmíním, že je mnoho věcí, které nás energeticky ovlivňují, a které si v mnoha případech ani neuvědomujeme.
Kamarád Honza stránky www.homosignum.cz na základě jedné poptávky začal měřit energii obrazů. Tak jsem ho rovněž požádal o změření obrazů od paní Sylvy Česlarové, které mně připadají energeticky velmi silné, kromě toho, že jsou krásné a také mám jeden doma a vím, jak na mě působí. Jen tak mimo, ti, kteří se o současné umění alespoň trochu zajímají nepochybně vědí, že krása není u současného některého umění zdaleka samozřejmostí. Výsledky jsou velmi zajímavé, i když z mé strany částečně očekávané.

Působení obrazů od malířky paní Sylvy Česlarové mě přijde jako velice zajímavé a zapadá to i do mých názorů na působení energií, které mnohdy vědomě ani nevnímáme. Tyto harmonizující, energetické a léčivé obrazy krášlí už spoustu domovů a kanceláří a jejich účinek na obývaný prostor je velice pozitivní. Některé obrazy snižují účinek geopatogenních zón a mají i své místo např. v ordinacích dětských lékařů a onkologických centrech. Vyzařují klid, harmonii a pocit bezpečí.

Nyní se vrátím k základnímu tématu.

Zdá se logické, že ke zvýšení frekvence vibrací je potřeba dodat určitou energii. Představit si to lze na přirovnání s vodou. Jestliže chceme zvýšit frekvenci kmitání molekul vody (vyjdeme-li z tradičního pojetí tepla), tedy chceme-li vodu zahřát, musíme dodat do uzavřeného (alespoň relativně) systému energii.

Ke zvýšení frekvence vibrací vědomí lidské bytosti je tedy nutno do systému vložit energii. Tuto energii je možno vložit různými způsoby. Jedním z nich je postupné a dlouhodobé přidávání energie do systému prací na sobě. Jiným způsobem je jednorázové přidání energie použitím různých prostředků. Charakteristické pro toto jednorázové přidání energie je, že se jedná o určitou formu půjčky. Je to přidání energie na dluh, který je nutno po čase opět splatit energií. To znamená, že energie je ze systému po určité době opět odčerpána a vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobé zvýšení frekvence vibrací, frekvence vibrací poklesne pod stav, jaký byl před jednorázovým přidáním.    

Při určitém přidání většího množství energie do systému dochází ke skokovému zvýšení frekvence vibrací a tím i kvality vědomí. Přibližný model procesu skokové změny popisuji v článku „Tři základní druhy cest duchovního rozvoje“.

Krátkodobé dotace systému energií mohou mít různou formu např. drog, alkoholu, psychotropních látek, různých léků (zejména antidepresiv), ale i jiných poživatin jako je káva, čaj, cukr apod., některých druhů pohybových aktivit, sexu, počítačových a jiných her, ale i tzv. duchovních kurzů, seminářů nebo pobytů v ašrámech, holotropního dýchání, autohypnózy, některých forem vizualizací, meditací apod.

Podstatou je to, že se vždy jedná o určitý druh půjčky či úvěru a je nutno si uvědomit, že tato půjčka či úvěr bude muset být splacena a splácet se bude tím, co jsme si půjčili, tj. energií. Z tohoto pohledu je velmi důležité si uvědomovat, za jakým účelem, na co si půjčku bereme a za jakých podmínek. K jakému účelu daný prostředek použijeme. Při využití podobenství s finanční energií je důležité, jestli si bereme půjčku na krásnou dovolenou, na vánoční dárek, nebo hypotéku na byt či rodinný domek a ve sféře podnikatelské, zda se jedná např. o leasing výrobních strojů, které budou přinášet firmě zpětně finanční energii nebo o leasing luxusních aut pro management.

V této souvislosti chci zdůraznit, že neexistují tzv. nečisté prostředky nebo neetické zkratky. Existují pouze prostředky, které vedou či nevedou k vytčenému cíli a delší či kratší cesty k cíli.
Fungování tohoto vypůjčení energie se dá ukázat na tom, co většina lidí dobře zná, tj. na požití alkoholu. Po euforii způsobené požitím alkoholu (míněna euforie způsobená vlivem alkoholu v krvi a ne např. chutí vína), se vždy dostaví v různé míře dysforie (opak euforie) běžně nazývaná kocovina a hloubka kocoviny je ve většině případů (běžného požití alkoholu v relativně normálním množství) přímo úměrná euforii.    

Při tomto a obdobných procesech je nutno si uvědomit, že se vždy jedná svým způsobem o smlouvu, kdy dostáváme nějakou hodnotu a musíme vždy počítat s tím, že za to musíme nějakou protihodnotou zaplatit. Je proto velmi důležité znát podmínky, za nichž smlouvu uzavíráme, znát obsah smlouvy a vědět, co je tou protihodnotou. To bývá dost často problém, protože mnoho lidí se o podmínky smlouvy a protihodnotu, kterou budou muset zaplatit, vůbec nezajímá a zajímá se pouze o hodnotu, kterou přijímají. Toto je klasické zejména u drog a alkoholu zvlášť. Je opravdu velmi pozoruhodné, že mnoho lidí včetně inteligentních a relativně zkušených, věnuje malou pozornost obsahu uzavíraných smluv včetně takových, jako jsou smlouvy pracovní či smlouvy o hypotéce. Někteří je dokonce ani nečtou. Pak se není možné divit, že lidé nevěnují pozornost podmínkám a obsahu v případech, kdy si ani neuvědomují, že nějakou smlouvu uzavírají.  

Pokud účelem přijmutí „půjčky“ a hodnotou, kterou v rámci některé z takto uzavřených smluv dostáváme, je poznání, které pozitivně ovlivní náš následný život a bude impulzem k dlouhodobé práci na zvyšování frekvence vibrací, tak takováto půjčka může mít smysl, i když jsou použity prostředky, které jsou jinak většinovou společností (ať už z důvodů neznalosti či úmyslné desinformace) odsuzovány. V této souvislosti zdůrazňuji, že smyslem tohoto článku není v žádném případě ani odsuzování ani velebení jakýchkoliv prostředků, ale upozornění na souvislosti spojené s použitím některého z prostředků. A skýtá i další pohled na některé názory o tzv. zakázaných zkratkách.

Dlouhodobá závislost na drogách všeho druhu (míněn i cukr, káva apod.) a možná se dá říct, že i každá dlouhodobá závislost (např. gamblerství), vzniká tím, že odměnou za „drogu“ je určitá euforie díky vypůjčené energii. Po té, když dojde k vrácení energie, nám tato energie chybí, a tak následuje vždy dysforie (deprese).
Abychom se dostali z tohoto stavu alespoň do normálního stavu, musíme pracovat na získání této energie. Další možností je vytloukání dluhu dluhem, tím, že si znovu energii vypůjčíme (např. další dávkou alkoholu) a můžeme se tak dostat a většinou dostáváme do bludného kruhu končícího i totálním bankrotem, tak jako ve světě finanční energie.

První fází na cestě k bankrotu může být i touha po euforii (bez vlastní práce) s tím, že cesta ke konečnému bankrotu je obdobná jako v předchozím případě. Tato závislost na euforickém stavu, na této půjčce energie je daleko horší než tzv. vlastní fyzická závislost (nepřítomnost nikotinu či alkoholu v krvi) na „droze“, pravděpodobně s výjimkou těžkých drog jako je např. heroin. To se týká i ostatních závislostí jako např. na sexu, běhání, duchovních seminářích apod.

Různé druhy těchto energetických půjček mají i různé (i hrůzné) druhy následků. Nejedná se vždy pouze jen o kvantitu, ale i o kvalitu (o podmínky uzavírané smlouvy). Pokud mám závislost na běhu v přírodě, jedná se rovněž o závislost na dosahování euforického stavu, ale následky jsou ve srovnání s jinými druhy smluv podstatně menší. I když zcela opotřebované klouby či rozpadlé manželství také nemusí být malou daní. A i v takovýchto případech jako je běhání je nutno počítat s tím, že po stavu euforie se dostaví situace, kdy průběh sinusoidy naší nálady bude směřovat dolů. Ale samozřejmě takovýto průběh se nedá srovnat s kocovinou po požití alkoholu či jiné drogy.
Pobyty na duchovních seminářích, přednáškách či kurzech jsou také jistou formou výpůjčky (platíme zde rovněž energií finanční a časovou) a pokud nám to nebude sloužit k tomu, abychom následnou prací se naučili energii získávat, ale bude to sloužit pouze k jednorázovému krátkodobému zvýšení frekvence vibrací, tak to nesplní svůj účel a při vrácení do běžného života se minimálně vrátíme do původního stavu. K tomu se bohužel někdy přidávají i pocity nadřazenosti plynoucí ze stavů přechodně zvýšené frekvence vibrací.

Stav závislosti, mám na mysli zejména společensky nejhorší z nich (s výjimkou závislosti na moci), je závislost na alkoholu a tvrdých drogách. Tato závislost vzniká zhruba dvěma mechanismy. Druh mechanismu má svůj význam na možnosti a formu práce na odstranění této závislosti.

První mechanismus by se dal zjednodušeně nazvat jako touha po euforii a druhý mechanismus jako touha po normálním stavu. Pro zjednodušení modelových situací budu uvádět pouze na příkladu alkoholu, což je také příklad nejtypičtější, zejména pro první mechanismus.

Alkohol je jedna z nejkratších cest k euforii, a proto je také nejčastěji k těmto účelům využíván. Mnoho lidí pije alkohol v přijatelné míře a nestávají se z nich notoričtí alkoholici na alkoholu závislí. Cesta vedoucí k těžké psychické a následně i fyzické závislosti je přes počáteční závislost na euforickém stavu. Tato počáteční (počáteční fáze může trvat i relativně velmi dlouho) touha po častém a rychlém navození euforického stavu energetickou výpůjčkou se časem mění v touhu zbavit se post-euforického stavu, lidově zvaného kocovina a již kolikrát nejde o navození nového euforického stavu, ale o zbavení se kocoviny a navození stavu „normálního“. Toto neustálé vytloukání energetického dluhu novým dluhem postupně pokračuje až k bankrotu.

Druhý mechanismus se od toho prvního liší zejména tím, že člověk se přijetím energie z drogy ani tak nesnaží o euforii, ale spíše o to dostat se z nepříznivého stavu – dysforie (deprese). Nemusí se vždy jednat pouze o člověka vyloženě dlouhodobě depresivního, ale může se jednat o člověka prožívajícího životní krizi či stresy (rodinného, osobního, pracovního nebo podnikatelského charakteru). Často se stává, že člověka, který je v první fázi začínající závislosti v rámci prvního mechanismu, potká životní událost, která tuto depresi působí. Je si však nutno uvědomit, že příčiny deprese mohou být ryze subjektivní (z pohledu ostatních malicherné), což však nic nemění na jejich významu pro konkrétního člověka. Další fáze a průběh jsou pak již velmi podobné, jako v případě prvního mechanismu.

Z toho, co jsem uvedl o příčinách vzniku závislosti, již víceméně plyne, že formy pomoci jsou u obou mechanismů částečně odlišné.

Co však považuji za opravdu velmi významné a důležité, je moje osobní přesvědčení, které je v rozporu s oficiálními názory na možnost absolutního vyléčení se z alkoholismu. Většinou je zastáván názor, že alkoholismus je víceméně nevyléčitelný, a že alkoholik již musí do konce života abstinovat. Proto se nehovoří o vyléčených alkoholicích, ale pouze o abstinujících alkoholicích. S tím zásadně nesouhlasím. Mimo jiné i proto, že znám osobně případy vyléčených alkoholiků, tj. alkoholiků, kteří po určité době abstinování se mohou opět napít alkoholu, ale již na něm nejsou závislí a nemají potřebu v tom pravidelně pokračovat

Co je podstatné pro vyléčení, samozřejmě kromě nezbytné doby úplné abstinence? Podstatné je léčení příčin vzniku závislosti (odstranění či omezení důvodů jejího vzniku), což je v obou případech neschopnost (včetně neznalosti) mechanismů doplňování energie do systému jinými formami, než takovými, které jsou půjčkami a vytvářejí ve svém důsledku závislost. Z toho důvodu je léčení závislosti vzniklé prvním mechanismem jednodušší (v čím ranější fázi, tím lépe), protože se jedná pouze o závislost na euforii (v počáteční fázi).

Léčení závislosti vzniklé druhým mechanismem je již složitější a může se jednat i o léčení jistých patologických psychických stavů. Lépe to lze pochopit na podobenství. Je jednodušší přesvědčit o abstinenci někoho, kdo si bere algenu nebo ibalgin na zlepšení nálady či zvýšení energie, než někoho, kdo si ji bere proti příšerným bolestem hlavy. 

Nepochybuji o tom, že neexistuje obecný návod na řešení drogových (natož všech) závislostí a je nutné vždy individuálně zjišťovat skutečnou příčinu a podstatu vzniku a trvání konkrétní závislosti u konkrétního člověka.
Dalším krokem, který považuji za nezbytný je tuto zjištěnou příčinu a podstatu dotyčnému vysvětlit, a to co nejtrpělivěji a vzhledem k jeho intelektu a mentalitě, co nejsrozumitelněji, pokud již není v takové fázi, kdy jakékoliv vysvětlování je již zbytečné.
Pokud tyto první dvě fáze byly úspěšné, je naděje na úspěch, ale čeká relativně dlouhá a trpělivá práce nejen závislého, ale i jeho okolí (rodinných příslušníků, přátel a spolupracovníků). Z vlastní zkušenosti (naštěstí ne coby závislého) vím, že jedním z nejtěžších úkolů bývá přesvědčit závislého, že už se opravdu jedná o závislost. Běžným argumentem závislých v počátečních fázích je: „Já mohu kdykoliv přestat, ale proč bych to dělal.“ Velkým problémem bývá často existence osoby, ke které by měl závislý minimálně v této věci důvěru a byl tak ochoten předávané informace přijmout.         

Považuji za nutné upozornit na jeden jev, který se vyskytuje v souvislosti se závislostmi na drogách a opět nejčastěji na alkoholu. Dlouhodobým užíváním dochází k celkovému stavu téměř neustálého nedostatku energie, což má za následek oslabení aurického ochranného pole. Proto velmi často dochází k tomu, že se na člověka s oslabeným aurickým polem napojí různé formy příživnických entit, které negativně ovlivňují člověka (mimo jiné samozřejmě směrem k udržování závislosti) a vzniklé negativní energie jsou tak zdrojem pro tyto entity. U alkoholiků se dost často jedná o velmi agresivní chování vůči druhým i sobě a z toho vzniklé negativní energie jsou pak „potravou“ pro tyto kvazi bytosti. 

Dalším jevem, který je víceméně opomíjen (nemluvě o oficiální vědě), ale který také hraje svou významnou roli v této oblasti, jsou egregory jednotlivých závislostí a s nimi spojenými symboly a rituály.  Egregor je pojem vyjadřující existenci zvláštních astrálních útvarů, které jsou vytvářeny skupinovými představami, idejemi a pocity jako jsou např. náboženské a politické ideje, ale i hromadné všeobecné sklony a názory. Egregor je tedy astrální reprezentace kolektivní mysli a funguje jako více méně silná astrální bytost, není jen pasivním odrazem toho, co je společné lidským myslím, ale též aktivním činitelem. Egregor každé závislosti aktivně ovlivňuje závislé k udržování případně prohlubování této závislosti a využívá k tomu i s ním spojené symboly (např. tvary sklenic pro pivo, víno, likéry) a rituály (typické např. pro kouření či pití kávy a různé oslavy a druhy zábav). S těmito symboly a rituály rovněž vědomě a úspěšně pracují i reklamy na předměty závislostí. Při práci na odstranění některé ze závislostí není dobré zapomínat i na tuto skutečnost.
Různé druhy závislostí bývají i vzájemně propojeny (velmi často právě rituály) a dochází tak k synergickým efektům. Z nejběžnějších je například propojení mezi alkoholem a kouřením, alkoholem a jídlem, alkoholem a sexem, alkoholem a některými druhy zábavy (na kterých rovněž může být závislost).    

V podstatě každá závislost je překážkou na duchovní cestě. A to i taková, která na to zdánlivě nevypadá, jako je například závislost na duchovní cestě. Nejrozšířenější závislostí zřejmě bude naše závislost na životní roli, kterou jsme si přišli zahrát, závislost na egu, což se dá formulovat jako egoismus. To je závislost, které se potřebujeme zbavit a která nám pak pomůže nepodlehnout jiným závislostem.
Nechci a ani nemohu zde vyjmenovávat všechny druhy závislostí, ale uvedu některé příklady, které by možná někoho nenapadlo pojmenovat jako závislost.

Závislost na adrenalinu (horolezci, dobrodruzi, hrdinové), na úspěchu a na slávě (umělci, sportovci), na práci (workholici), na informacích (informholici), na utrpení (masochisti nejen ve formě sexuální úchylky), na sebeobětování pro druhé (nazývám to syndrom matky Terezy), na televizi a televizních seriálech, závislost na dětech (na rodičích), na nakupování apod.

Některé druhy závislostí jsou pro společnost víceméně prospěšné a často tak i hodnoceny či odměňovány, jako např. workholici, či závislost na sebeobětování pro druhé, ale vždy je nutné toto chápat jako závislost. 

Snad nejhorší forma závislosti z pohledu společenské škodlivosti (dle mého názoru ještě vysoce překračující všechny ostatní druhy) je závislost na penězích a moci, což jsou spojené nádoby. Silně negativní vliv této závislosti můžeme všichni téměř neustále sledovat v „přímém přenosu“ v rámci české i celosvětové scény a zjištění jeho výskytu v dějinách lidstva (které by se z určitého úhlu daly také charakterizovat jako dějiny válek) je opravdu zcela snadné a nezpochybnitelné. Tento nejškodlivější druh závislosti není v této společnosti klasifikován jako nemoc a léčen, ale bohužel někdy i glorifikován, což je celkem pochopitelné, když si uvědomíme, kdo glorifikátory platí..

Shlédnutí: 5129