Konspirační a alternativní teorie

Konspirační a alternativní teorie a informace, guruové a proroci

 

Konspirační a alternativní teorie a informace

Snahou tohoto článku je pokus o nastínění některých možných principů přístupu k různým konspiračním a „konspiračním“, alternativním a „alternativním“ teoriím z pohledu přezkoumávání jejich potenciální pravdivosti, což by mohlo pomoct umožnit pravdy rozeznávat v oceánu polopravd a nepravd. Otázkou zůstává, kolik lidí se opravdu zajímá o pravdu a kolika lidem stačí fráze a ideologická hesla (netýká se čtenářů Matrix-2001).

Ke konspiračním a alternativním teoriím je možno přistupovat z různého zorného úhlu. Jednou z variant je i ta, že současné převládající paradigma není nic jiného než souhrn konspiračních teorií, které byly stvořeny ke snazší manipulaci lidstvem a omezení jeho svobody z důvodu nedostatku pravdivých informací. Velká většina vědců se na vytváření tohoto paradigmatu za účelem lepšího ovládání podílí nevědomě. Matrix pouze využívá jejich egoismu, ješitnosti, nepřiměřené ctižádostivosti, touze po vysoké životní úrovni, seberealizaci anebo nedostatku duchovního poznání.  

Pro současné lidstvo je stále vytvářená iluze světa, která vůbec neodpovídá skutečnosti. Běžní lidé jsou zataženi do spotřební společnosti a nemají ani čas ani chuť si klást jakékoliv důležité otázky. Pro ty, kteří jsou na vyšší úrovni a zajímají se o základní filozofické otázky, jsou vytvářeny různé ideologie – náboženství, které je odvádějí od cesty k bohu. Pro ateisty je vytvořeno jiné náboženství s názvem věda. Přitom vše je jinak, než je nám předkládáno. Historie je evidentně vytvářena s určitým záměrem a neodpovídá zjištěným skutečnostem. Přírodní zákony jsou nám vykládány v dogmatické formě a tento výklad neodpovídají realitě. Dalšími příklady jsou evoluce a vývoj člověka, popírání zdrojů volné energie, informace o mimozemském životě a mimozemské inteligenci, stav společnosti, hanobení a naopak velební některých ismů apod. Jen nepatrný zlomek lidí je schopen (a ochoten) prohlédnout skrz uměle vytvářenou bariéru. Všechno je jinak a lidstvo je udržováno v bludu, aby jako stádo poslušně kráčelo tam, kam určí ti, jež mají informace a moc.

Z toho, co se děje, jak se události urychlují a jak se množí konspirativní informace, situace vypadá tak, že není již dost času a globální elity jsou něčím nuceny urychleně jednat. To, co bylo připravováno dlouhé roky, je nutno najednou realizovat v době podstatně kratší, než by zřejmě vyhovovalo dlouhodobým plánům. Kdyby globální elity si byly jisty a měly dostatečnou převahu a dostatek mocenských prostředků a stav protichůdných sil nebyl více méně vyrovnaný, dávno už bychom tu neměli konspirační teorie, ale NWO.

Jeden z možných pohledů na alternativní teorie je obdobný pohledu na tzv. alternativní metody léčení. Metody léčení, které používá většina lidstva úspěšně po tisíce let, jsou nyní ve vztahu k západní medicíně označovány jako alternativní. Obdobně základní filosofické, kosmologické teorie, teorie o vzniku světa, o vlivu mimozemšťanů na lidstvo, teorie o dějinách lidstva, které jsou obsaženy v mýtech většiny národů světa, jsou nyní označovány jako alternativní ve vztahu k oficiálnímu paradigmatu současné západní „vědy“. 

 

Základní principy toho, co posuzovat 

1.      vnitřní logika teorie – logika jednotlivých tvrzení a jejich vzájemných vztahů (konzistentnost teorie)

2.      soulad informací se známými fakty (i když to, co se dá považovat za známý fakt je rovněž velmi problematické)

3.      soulad informací s námi přijímaným paradigmatem (všechny teorie filozofické i fyzikální a kosmologické je možno posuzovat pod zorným úhlem základních principů stvořeného světa)

4.      kdo informaci podává, co o sobě prohlašuje a případně úroveň jeho předchozích informací, pokud existují  

Věci, které považuji za signály, pro snížení pravděpodobnosti věrohodnosti informace, a které ve mně vzbuzují pochybnosti. Zdůrazňování výlučnosti pravd, národa nebo určité skupiny lidí, jednoznačné hodnocení událostí či činů jako dobro a zlo a bytostí které je páchají či páchat hodlají jako dobré a zlé, nápadné náboženské nebo ideologické zabarvení, zdůrazňování autority původce informace (namátkou Ježíš Kristus, Lord Maitreya apod.), velmi detailní popis funkcí a hierarchie duchovních či mimozemských bytostí včetně přesných jmen.

Při posuzování či hodnocení věrohodnosti informací doporučuji vzít do úvahy i následující myšlenky.

Téměř o žádné informaci nebo teorii nemůžeme s jistotou říct, že je absolutně nepravdivá, pouze že je nepravděpodobná. Nedá se nikdy nic zcela vyloučit, skutečnost bývá většinou daleko fantastičtější, než jsme schopni si představit.

Je důležité nenechat se zmást někdy zdánlivou rozporností jednotlivých informaci. Tato rozpornost nemusí nutně vždy znamenat nepravdivost některé z nich. Důvodů může být více.

  1. Realita jako taková je dualitní a tak informace o ní mohou vypadat rozporně.
  2. Informace mohou být z různých úrovní poznání, a proto mohou působit rozporně.
  3. Může se jednat o úmysl učitele donutit vás přemýšlet a nepřijímat věci pasivně.

 

Nejsofistikovanější záměrně matoucí konspirační teorie v podstatě asi ani nelze odhalit, protože využívají znalost základních principů odhalování nepravdivé uměle tvořené konspirační teorie a s přihlédnutím k této znalosti je tvoří. Vyhýbají se všem chybám, které by je mohly prozradit. Určitou nevýhodou pro jejich tvůrce může být skutečnost, že se již mohou natolik blížit pravdě, že mohou pozitivnímu vývoji spíše prospět než uškodit. Je také možné, že mezi jejich tvůrci mohou být i pozitivní síly, které to takto rafinovaně mohou tvořit záměrně (konspirace v konspiraci v konspiraci).

Nejrafinovanější a přitom zcela běžné manipulace s vědomím lidí spočívají v tom, že se pravdivá zajímavá a nová myšlenka uchopí a dovede se k absurdním koncům a tak se zdiskredituje. Je mnoho takto zdiskreditovaných teorií, které lidi přestali brát vážně. Na diskreditaci nových a pravdivých myšlenek a teorií pracují velké, specializované týmy, které tyto diskreditační a tzv. konspirační teorie vydávají pod jménem jednoho autora. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké týmy s mnoha specialisty s přístupem k mnoha informacím a zpracovávají tyto informace na opravdu vysoké úrovni, jsou jejich konspirační teorie velice působivé, vypadají pravdivě a ovlivňují mnoho lidí. Nejpřesvědčivější forma lži je polopravda.

Je mimořádně složité v dnešní době hledat zrnka pravdy v tom ohromném balastu zřejmých a mediálně působivě hlásaných lží a polopravd. Chyba spousty lidí spočívá v tom, že myšlenky přijímají tak, jak jsou a nezkoumají je ve světle logiky a neobracejí se ke svému nadvědomí, které by jim mohlo pomoci se orientovat. Není náhodné, že tato civilizace usilovně bojuje veřejně i skrytě, vědomě i nevědomě proti všem prostředkům rozšiřujícím vědomí a naopak podporuje prostředky vědomí zužující, jako jsou alkohol, cigarety, televize a konzumní způsob života.

Dobro a zlo nebo taky světlo a tma je možné z mého úhlu pohledu vymezit na jedné straně jako síly nebo energie vedoucí k duchovnímu vývoji, ke zvyšování frekvence vibrací vědomí bytosti, společenství bytostí či vědomí Země a na straně druhé jako síly nebo energie vedoucí ke snižování frekvence vibrací vědomí bytosti, společenství bytostí či vědomí Země. Tím je možno se vyhnout absolutizaci pojmu dobra a zla a světlo a tma. Tak je vše možno posuzovat jako vývojová stadia a ne jako dobro a zlo. Nižší úroveň vývoje není zlo, ale prostě nižší úroveň vývoje. Jako příklad je možno uvést malé dítě. Když úmyslně zašlápne například nějakého brouka, nemusí to nutně znamenat, že se jedná o zlou bytost. To dítě možná ani nemá představu o tom, že ubližuje a nemá možná ani představu, co je to smrt. Také malému dítěti vše náležitě vysvětlíme a nehodnotíme ho jako zlého člověka.

Vyšší duchovní úroveň nemusí nutně znamenat i vyšší úroveň technologickou, což je velký a častý omyl mnoha lidí naší tzv. západní civilizace, která technologickou úroveň často ve své pýše za duchovní úroveň zaměňuje.

Vyšší inteligence, která nám prostřednictvím channelingu či jinak sděluje své informace, nemusí tvořit nadstavbové báchorky o sobě a svém vysokém postavení, aby přesvědčily o pravdivosti svých informací. Předkládají nám informace, které nás mají osvobodit z informačního embarga a aniž by nás nadměrně ovlivňovaly, ponechávají nám svobodu, zda je přijmeme či nikoliv. Rozhodující je pro ně síla informace a její pravdivost a ne zdůraznění toho, že informace je pravdivá právě proto, že ji podávám já (za „já“ si dosaďte dle vlastního uvážení Ježíše Krista, Aštara Šerana, archanděla Michaela, Plejáďany anebo třeba KHula Mula z planety Grkrm z galaxie Diram).

Neposuzujme informace podle toho, která bytost je přináší, ale posuzujme bytost podle toho, jaké nám dává informace a co činí.

Konspirační teorie často vědomě používají cíleného placebo nebo nocebo efektu.

Každý vnímá informace a teorie tím způsobem, že je porovnává s tím, o čem je přesvědčen (i podvědomě) a to, co rezonuje s jeho pravdou, se mu líbí nebo uznává za pravdivé.

Kritika a negativní hodnocení, které bývají často součástí zejména záměrně matoucích konspiračních teorií, slouží často i k vytváření podmínek pro manipulaci. Jako příměr uvedu to, co je známo mnoha lidem z osobního života. Neustálá kritika a negativní hodnocení druhých osob, a to často týkající se takového chování, které dotyčná osoba (dost často děti či partner) ani není schopen odstranit, má jeden účel. Tento účel není ve velké většině případů znám vědomě ani kritikovi. Účelem je vytvořit v tom druhém pokud možno trvalý pocit provinění. To pak umožňuje druhým snadněji manipulovat, protože provinilý má pocit, (který je v něm permanentně uměle vytvářen a utvrzován), že by svá provinění měl něčím nahradit a tím i vyjít vstříc přáním, touhám, či nařízením toho druhého. Probouzení pocitu provinění je poměrně charakteristické pro většinu náboženství, protože velmi usnadňuje manipulaci věřícími.

Princip Occamovy břitvy je možno použít i pro posuzování konspiračních a alternativních teorií a informací popisujících tu samou skutečnost.

V mnoha alternativních teoriích obsažený pozitivní přístup a tvrzení, že vše co se děje, se děje správně, není vhodné přijímat jako zcela pasivní postoj. Jako příměr použiji modelové situace, kdy nás bolí zub. Je to možná trochu přitažené za vlasy, ale zase je to velmi názorné. Když si budu říkat, že vše, co se děje je správné, ale nebudu nic dělat, zub pravděpodobně se bude kazit dál, až úplně vyhnije a bolest se bude stále zvyšovat. Pasivní pozitivní postoj, zde asi není správné řešení. Když si dojdu bez zbytečných negací k zubaři, nechám si zub ošetřit a budu pozitivně přemýšlet, proč se mi zkazil a jak jednat (ať už na fyzické či duchovní úrovni) tak, abych tomu do budoucna předešel, mám šanci, že takovýto pozitivní přístup mi přinese do budoucna i pozitivní výsledky.  

Je s podivem, jak tvůrci často i velmi alternativních teorií jsou omezeni svým úzkým obzorem a nepřijímají nové informace z ostatních oborů a to i velmi příbuzných. Vzhledem k tomu se pak může stát, že staví své teorie na základech, které někdy už i klasická věda opouští  nebo je již nemá za nepochybné. Klasickou ukázkou je například stáří Sfingy a pyramid a způsob jejich výstavby.  

 

Je podstatně snazší rozpoznat nepravdivou konspirační teorii než mít jistotou, že určitá konspirační teorie je pravdivá.

 

Každý člověk má nárok na omyl, a to se týká i dobrých guruů a proroků. Na druhé straně i blázen mívá někdy pravdu.  

 

Každá teorie, která v této době byť i nepřímo nabádá k pasivitě je podezřelá.

 

Zvláštní je, jak lidé kladně vítají a kladně hodnotí negativní hodnocení současné situace. Někdy mi připadá, že čím negativněji je hodnocena současná situace, tím je toto hodnocení lidmi lépe přijímáno. A to často, i když jsou zcela pomíjena jakákoliv pozitiva současné situace. Někdy už se ani nejedná o černobílé, ale o černé vidění světa.

 

V oblasti základních filozofických koncepcí se v podstatě nedá již říct nic nového, protože vše už bylo řečeno. Dá se to však říct nově s použitím pojmů a informací běžně známým současníkům.

 

Je otázkou komu a čemu slouží konspirační nebo alternativní teorie, když ji autor není schopen srozumitelně sdělit svému okolí.  

 

Zvláštností naší doby je, že je daleko více konspiračních a alternativních teorií o tom, co bylo, případně je a ne o tom, co bude.        

 

 

Guruové a „guruové“, proroci a „proroci“

Konspirační a alternativní teorie a informace na jedné straně a guruové a proroci na straně druhé vypadají spíše na náměty na dva různé články, ale spojkou je to, že se rozličné teorie k nám dostávají často právě prostřednictvím různých guruů a proroků.

Tak jako u konspiračních a alternativních teorií se pokusím o nastínění některých možných principů přístupu k rozeznávání guruů a „guruů“ a proroků a „proroků“. Tak jako u konspiračních a alternativních teorií je mnoho guruů a proroků. Je snadné se v nich ztratit.

Charakteristické pro „gurui a proroky“ je jejich vyvolenost. Přijímají informace přímo či jsou pověření bohem, Ježíšem Kristem, Aštarem Šeranem apod. Často také hlásají výlučnou pravdu a zakládají sekty.

„Guruové a proroci“ mají většinou silnou potřebu ovládat ostatní a manipulovat jimi, případně získávat od nich energii, i když tak mnohdy činí velmi rafinovanými způsoby. Například zakazování nebo nedoporučování sexu je cestou, jak u svých oveček koncentrovat energii, která je pak v meditaci či modlitbě posílána gnuovi. Proto často zakládají vlastní náboženství a sekty. Zabraňují svým ovečkám v získávání informací z jiných zdrojů. Jejich zdůvodnění či jejich „apoštolů“ proč nemá smysl získávat informace od jinud než z díla Mistra, nebo díla nadiktovaného Bohem (Bible, Korán) spočívá v tom, že v těchto dílech je obsaženo vše. Takže pokud je i někde jinde sdělována „pravda“, pak je zbytečné ji číst, protože je obsažena již v díle Mistra, nebo se nejedná o „pravdu“ a pak samozřejmě není vhodné tyto informace přijímat.

Mnoho různých guruů a učitelů prohlašuje, že nemá nic jiného význam než práce na sobě. Jediné co má smysl je měnit sebe a ne pomáhat druhým v duchovním vývoji. To je ale v přímém rozporu s tím co oni sami činí. Tím však přímo či nepřímo vyzdvihují svojí výlučnost. Dle mého názoru i bytosti, které jsou pouze o stupínek výše, případně na stejné úrovni, mohou poskytnout určitou část pravdy, kterou zrovna v daný okamžik ten druhý nevnímá.

 

Běžný proces vzniku „gurua“ kromě vědomých podvodníků bývá následující.

Na počátku dostává poselství odněkud ze shora (pomiňme jeho kvalitu) a předává ho lidem. V této fázi může být opravdu ve stavu rozšířeného vědomí a proudí k němu kvalitní informace. Pokud k tomu má určité charisma, může se kolem něj vytvořit okruh jeho posluchačů a obdivovatelů. Jestliže to není dostatečně silná a pokorná bytost, je pravděpodobný nárůst ega. Líbí se mi věta, kterou na toto téma pronesl jeden z našich nejznámějších guruů: „Když se k vám všichni chovají, jako kdybyste byl svatý, to abyste byl svatý, abyste se jako svatý necítil“.   V tom okamžiku se kanál začne uzavírat a oni přestanou dostávat další informace a pak záleží na síle a vyspělosti bytosti, zda přestane předávat poselství anebo její ego ve snaze udržet si moc nad lidmi a možnost získávání energie začnou předávat „svoje“ poselství.

 

Guruové (bez uvozovek) naopak doporučují přijímat informace i z jiných zdrojů a vše důkladně zkoumat. Dávají i rozporné informace, aby své čtenáře či posluchače nutili přemýšlet.   

 

Guru a prorok sděluje pravdy, aniž by dával najevo, že hlásá nějaká zvláštní moudra. Naopak on je přesvědčen, že hlásá naprosto samozřejmé věci, které by mohli a měli všichni ostatní vidět a cítit stejně on. Předpokládá, že sděluje běžné věci, že jen opakuje již dávno známé a mnohokráte vyřčené informace.

 

Velikost proroka neodpovídá vždy velikosti, jakou mu lidé přisoudili v dějinách.

Skutečný guru, kterému nejde o peníze ani o jeho ego, když sdělí vše, co sdělit mohl, raději mlčí než by se opakoval nebo rozmělňoval již řečené.

 

 

 

 

Shlédnutí: 140