Channeling s členkou Galaktické rady I

červen 2010

Úvod tohoto článku jsem se rozhodl zveřejnit i přes mírný nesouhlas členky Galaktické rady.

Nikdy o svých informacích netvrdím (a zvláště o informacích dále uvedených), že jsou pravdivé a že skutečnost nemůže být odlišná. Osobně doporučuji dělit informace na zajímavé a nezajímavé a ne na pravdivé a nepravdivé. Sám tak činím a považuji to pro sebe za užitečnější. Během pár let se může stát, že u mnoha informací se nám výrazně změní pravdivostní znaménka plus a mínus. Záleží na každém jedinci, zda s myšlenkami uvedeným v tomto textu bude či nebude rezonovat bez ohledu na jeho formu.

Pro lepší pochopení doporučuji přečíst i předchozí rozhovor uveřejněný v článku „Channeling s členkou Galaktické rady“ v říjnu 2008.

M.: Zhruba po 20 měsících dochází opět k našemu dialogu.

G.: Pokud budeme přesní, dochází po uvedené době k našemu dialogu, který zveřejňuješ.

(Aby to nevypadalo, že jsem si některé informace nechával pro pouze sebe, tak je nutno říct, že pokud se jednalo o informace s širším významem, tak jsem je začleňoval do jednotlivých článků – poznámka M.Z.)

M.: Je něco zásadně nového oproti našemu poslednímu dialogu?

G.: Zásadní je to, že se vše ještě více zrychluje. Vím, že mnoho lidí si myslí, že včera už bylo pozdě, ale oni si neuvědomují rozsah a podstatu změn. To, co se jindy či jinde odehrává během staletí či spíše tisíciletí, děje se zde během několika let. Je možné, že vy vše vnímáte poněkud odlišně. Přeci jen asi nejste plně schopni zcela odfiltrovat působení médií.

Když však vnímáme celkovou auru Země, tak změny ve vědomí lidí probíhají podstatně rychleji než je schopna vnímat velká většina lidí. Tím myslím velká většina těch, co se vůbec takovýmito otázkami zabývají, protože kdybych řekla, že všech lidí, tak by to asi nebylo takové překvapení. Nám se ty změny zdají úžasné, protože máme možnost srovnání s obdobnými procesy na jiných planetách.

M.: Je možno tyto změny nějak zasadit do kontextu změn, které probíhaly na Zemi v dřívějších dobách? Myšleno v řádu desetitisíců, statisíců či milionů let.

G.: Problém téměř všech lidí, včetně duchovně vyspělých, je obtížnost odpoutání se od fikce – ano zdůrazňuji – fikce existence nezávislého lineárního času, což má za následek vnímání dějin jako jakéhosi víceméně lineárního vývoje. Tak, jako neexistuje nezávislý lineární čas, neexistuje ani nezávislý lineární vývoj. Čas i vývoj mají však cyklickou povahu a při geometrickém vyjádření je pro ně charakteristická spíše spirála skládající se ze spirály, což odráží fraktální uspořádání Teoversa. Vnímání času je velmi relativní – částice, jepice, člověk, strom, skála, Gaia mohou vnímat ze svého pohledu svůj život jako relativně stejně dlouhý.

M.: Tvůrcem času je však přece vědomí.

G.: Ano. Pro lepší představu času je možno použít podobenství. Je možné si představit diktafon, který se zapíná při zaznění hlasu. Zazní hlas (pohyb – informace), běží diktafon (běží čas), hlas zmlkne (ustane pohyb – informace), diktafon se zastaví (přestane běžet čas).

M.: Jak toto jiné vnímání času má vliv na posuzování změn v dějinách Země?

G.: Velmi zjednodušeně řečeno soudobá teorie dějin vašich vědců tvrdí, že na Zemi se postupem doby vyvíjely stále složitější organismy, až se nakonec objevily organismy nadané inteligencí – lidé. Téměř opak je však pravdou.

Opět velmi zjednodušeně se dá říct, že inteligence, která vstoupila (tento výraz není přesný, ale nenacházím v lidštině přesnější) do určitého bodu časoprostoru Země si s sebou přinesla (či stvořila) i jí odpovídající formy života, a to jak rostlinného, tak i živočišného. Pro vás nejsnáze pochopitelné je, že tyto formy byly přeneseny z jiných planet, ale nebyl to jediný způsob.  Tyto formy pak bylo nutno přizpůsobit podmínkám Země a také zde docházelo k jejich mutacím. V důsledku kosmických a případně i jiných katastrof docházelo k odchodu inteligencí a velkému vymírání jimi vnesených forem života. Přesto se téměř vždy podařilo, že některé formy života se byť ve zmutované podobě udržely i přes příchod nové inteligence a nových forem života.

M.: To je pro mě velmi zajímavá informace a možná mohu říct i poprvé logicky vypadající, protože jiné rozumné vysvětlení pro hromadný výskyt téměř zcela nových druhů a forem života bez náznaku přechodových forem (pomiňme ty uměle vykonstruované) v poměrně velice krátkém časovém úseku jsem nečetl. Proto je tedy fauna a flora na Zemi tak pestrá?

G.: Ano, a proto je také o Zemi takový zájem mezi různými mimozemskými civilizacemi, a proto je také velký zájem z naší strany o zachování co nejvíce různorodých forem života. Včetně lidí.

Zajímavé je, že vaši vědci jsou v zajetí teorie entropie, ale v situaci, kdy fakta mluví o tom, že v mnoha případech civilizace spíše degenerovaly, než se vyvíjely, tak tato fakta evidentně přehlížejí a stále prosazují svoji minimálně velmi problematickou teorii víceméně lineární evoluce.

 M.: Jakou roli v tom hraje teorie Gaia? 

G.:  Na Gaiu jako bytost je možno přiměřeně vztáhnout i obecné představy o inkarnaci. Jako při každé inkarnaci zde jsou dva základní body – zrození a zánik. Pak je několik „karmických“ událostí – bodů, kterými při svém vývoji (životě) nutně prochází. Ostatní události jsou projevem relativně svobodných vůlí všech zúčastněných bytostí. Tyto „karmické body“ jsou atraktory (atraktor stav, do kterého systém směřuje) pro předchozí vývoj. Zrození a zánik jsou nezpochybnitelné atraktory každé inkarnace.

M.: Jestli dobře rozumím tomu, kam míříš, tak období kolem roku 2012 je jedním z „karmických“ bodů a současný vývoj je ovlivňován atraktorem tohoto bodu?

G.: K takovémuto závěru došli naši vědci. Možná je vhodnější použít výraz mudrci, aby to ve vás neprobouzelo nežádoucí asociace. Jsou určité svým způsobem odlišné struktury časoprostoru. U nás ve vědeckém žargonu se jim říká záplaty. Přiznám se, že ani nevím přesně proč a je možné, že termín záplata může být pro vás zavádějící. Nicméně jedna taková záplata v časoprostoru je oblast Sluneční soustavy a roky 2008 – 2013.

M.: Z toho plyne pro nás a Zemi jaký závěr?

G.: Stvořitel našeho Vesmíru…

M.: Omlouvám se, že skáču do řeči, ale bylo mi doporučeno používat pojem Tvořitel, což se mi také zdá vhodnější.

G.: Stvořitel našeho Vesmíru není totožný s Tvořitelem Universa, je jeho částí, ne zcela přesně řečeno podmnožinou – subfraktálem, i když z vašeho i našeho pohledu je možno ho vnímat jako všemohoucího boha. Náš Vesmír má svůj relativní počátek a konec na rozdíl od Universa, a proto je možno mluvit o stvoření a Stvořiteli.

M.: Ještě jednou se omlouvám za přerušení a děkuji za vysvětlení.

G.: Jedná se samozřejmě o podobenství, o myšlenkovou konstrukci. V ní Stvořitel našeho Vesmíru hraje šachovou partii s černými i bílými figurami. Již byl učiněn tah bílými, který při pokračování bez velkých „chyb“ či změn ve strategii vede k vítězství bílých figur na Zemi. Je však nemožné sledovat tuto hru z pozice Stvořitele.

Pochop, že vy jste tak schopni vnímat na šachovnici maximálně tahy pěšců a nám se daří občas zahlédnout pohyby střelců či koní, což nám ovšem nebrání se aktivně účastnit šachové hry na straně bílých figur. Přesněji řečeno z našeho pohledu bílých figur.

M.: Takže vítězství je …

G.: Pravděpodobné, ale ještě je potřeba si ujasnit, co se rozumí vítězstvím. Lidstvo by si mělo uvědomit a přijmout jednu poměrně zásadní věc – vím, že to není za současného stavu informovanosti jednoduché – a to, že skutečnost se daleko více podobná tomu popisu, jaký vidí ve sci-fi filmech, ala Starwars nebo Startrek, než popisu, který předkládá oficiální věda. Součástí oficiální vědy jsou mimo jiné i cílené desinformace v mnoha oblastech.

M.: To se mi zdá poměrně pravděpodobné, protože mnohem více se vždy přiblížili budoucí skutečnosti tvůrci sci-fi, než tak zvaní vědečtí futurologové. Futurologové aproximují z dosažených stupňů vývoje, zatímco spisovatelé sci-fi nemají žádná omezení kromě vlastní představivosti. Proto při pohledu na budoucí vývoj považuji za vhodnější sledovat sci-fi než předpovědi futurologů.

   Stále slýchám hovořit o cestě udržitelného rozvoje. Jaká je budoucnost lidstva, kde jsou hranice rozvoje lidské civilizace?

G.: Žádná jiná omezení kromě vlastní představivosti pro rozvoj civilizace lidských bytostí neexistují. U mnoha technologií, které dnes vidíte pouze ve sci-fi filmech se nemusí jednat o vzdálenou budoucnost a mohou se stát zcela běžnými v relativně krátké době.

Vše závisí na vás. Mimo jiné vám v tom brání tendence neustále drobit pozorovanou skutečnost na stále menší a menší detaily bez věnování pozornosti celku. Je to velmi podobné tomu, když je člověk vnímán jako soustava orgánů a buněk a ne jako celek – člověk.

M.: Je pravda, že mě často zaráží, jak vědci, kteří přichází s jinak velmi zajímavou tak zvaně alternativní teorií, nejsou schopni či ochotni vnímat i ostatní alternativní teorie a zasazují tu svoji do rámce v mnoha případech již přežitých ortodoxních dogmat. Tím způsobem používají svoji teorii v kontextu nesprávných premis a díky tomu i jejich teorie je tím zkreslená.

G.: Genialita lidí je daná jejich schopností napojit se na informační pole.  Inteligence hraje samozřejmě důležitou roli, zejména při zpracování těchto informací, jejich praktickém využití, ale také při jejich zasazení do správného rámce. Neméně důležitá je však i emoční (společenská) inteligence géniů, která má svůj velký význam při prosazování jejich teorií do povědomí společnosti a jejich všeobecném přijetí.

M.: Proti přijímání nových myšlenek má naše společnost velmi silné obranné mechanismy a zdá se mi až neuvěřitelné, jak se někdy zcela evidentně logičtější a pravdivější teorie dlouho nejsou schopny prosadit proti starším teoriím.

G.: To souvisí s tisíciletí trvajícím úsilím o desinformaci lidstva ze strany mocných, která je silně ovlivněna některými mimozemskými entitami. Bude vážně zajímavé, jak budou lidé reagovat, až se dozvědí pravdu o mnoha věcech.

Lidstvo je dlouhodobě cíleně udržováno ve stavu nevědomé sebestřednosti, v pýše nad dosaženým stupněm vlastního rozvoje, v pocitu, že je nejvyšší inteligencí ve Vesmíru. V některých náboženských ideologiích jsou výjimkou archandělé a bůh, i když i tyto bytosti jsou zobrazovány víceméně něco jako lidské bytosti s mimořádnými schopnostmi. K tomu je ještě lidstvo téměř v každé době utvrzováno v tom, že soudobý systém je tím nejdokonalejším, kterého je možno dosáhnout. Jsou prý potřeba už jen lehké úpravy a lepší lidé. Ostatně nejinak je tomu i v dnešní době. Naštěstí už poměrně dost lidí začíná chápat nesmyslnost tohoto názoru.

Přitom je lidstvu zatajována skutečná podstata každé lidské bytosti. Většina lidí (čímž jsou míněni ti, kteří se takovými otázkami vůbec zabývají) žije v iluzi, že už lidstvu stačí relativně malý krok, aby poznali o světě téměř vše. Netuší, jak dalece jejich nevědomost přesahuje jejich vědomosti, jak je realita nekonečně rozmanitá a nekonečně přesahuje lidskou schopnost jejího chápání.

M.: Dá se tedy říct, že informovanost je jedním z největších problémů lidstva? Já to tak cítím.

G.: Nepochybně. Není tedy divu, že v podstatě všechna média, která mají vliv na názory velké většiny lidstva, jsou v rukou těch, u kterých jsou velké pochyby, zda jejich zájmy jsou v souladu se zájmy lidstva jako celku. Internet byl velký dar lidstvu a rozhodně jeho objev nelze chápat jako náhodu. Je to jeden ze způsobů „povoleného“ ovlivňování vývoje lidstva poskytnutím určité technologie.

M.: Proč zrovna tato technologie na rozdíl od jiných je v rámci těch povolených?

G.: Protože se jedná o technologii, která pomáhá lidstvo osvobodit od informačního embarga a tím mu i dává možnost svobodného rozhodnutí.

pokračování

Shlédnutí: 631