Protože občas při některém z pořadů označím někoho za reptíka, tj. za reptiloida, aniž bych blíže uvedl, co si pod tím představuji, tak se otázce reptiloidních bytostí zde na Zemi budu věnovat podrobněji. Často jsou také nazývány reptiliány, ale protože v ostatních případech je používáno slovo humanoid nebo insektoid, případně mammaloid, zdá se mi výraz reptiloid vhodnější. Slova jako humanián nebo mammalián mi znějí podivně. Pokud však chcete najít nějaké obrázky, tak je vhodnější hledat na internetu pod názvem reptiliáni.
V naší galaxii existuje mnoho reptiloidních civilizací, jejímiž příslušníky jsou klasičtí reptiloidi, což jsou humanoidní bytosti plazího typu. Ještě připomínám, že humanoid je bytost vypadající jako člověk, tj. bytost mající ruce, nohy a hlavu a chodící vzpřímeně. Jejich vzhled je podobný ještěrům a zřejmě nejcharakterističtějším prvkem jsou oči. Klasické plazí oči jsou charakteristické svislou úzkou panenkou na rozdíl od lidské, která je více kruhová a vodorovná. Dalším výrazným znakem je kůže, popř. šupiny a ocas, který však nemusí být vidět. Je však nutné mít na zřeteli, že tak jako je mnoho velmi rozdílných lidských bytostí zde na Zemi, tak je i mnoho rozdílných plazích bytostí, obzvláště pokud k nám přicházejí z různých hvězdných systémů naší galaxie.
I tyto bytosti (tedy klasičtí reptiloidi) se vyskytovaly zde na Zemi a je o tom mnoho dokladů v obrazech, sochách a mytologii starých civilizací. Podle mnoha informací se vyskytovaly na planetě i v naší době a možná se ještě v omezené míře v podzemních základnách dosud vyskytují, i když by měly Zemi v blízké budoucnosti i tyto zbytky opustit. Podle informací Coreye Gooda, které získal od podzemní lidské civilizace Agarthy, existují v podzemí bytosti, které by se daly označit jako primitivní divocí reptiloidi s podobou, jakou by měl humanoid vyvinutý z raptora žijícího v době dinosaurů.
Silnou stránkou vyspělejších reptiloidů je jejich vysoká inteligence a schopnost manipulovat naším vědomím například tak, že nevidíme jejich reptiloidní podobu, ale vidíme je jako lidské bytosti. Někdy údajně neudrží koncentraci při manipulaci naší myslí a pak je můžeme na chvíli vidět v jejich skutečné podobě. Základní charakteristikou je pro ně absence emocí, minimálně v tom našem lidském pojetí. Dá se to do určité míry charakterizovat vyjádřením jednoho z nich: “Když miluji, tak miluji, když jím, tak jím, třeba i to, s čím jsem se miloval.”
Reptiloidní lidská bytost je bytost odlišná. Jedná se o člověka, který má silné reptiloidní geny, reptiloidní duši, popřípadě se jedná o reptiloidní duši v těle s reptiloidními geny. Lze předpokládat, že reptiloidní duše si bude vyhledávat tělo s reptiloidními geny v co největším rozsahu, protože mu bude lépe vibračně odpovídat a umožní mu lépe plnit úkoly, které má stanovené pro tento život.
Samozřejmě nejsou žádné reptiloidní či mammaloidní duše, jsou jenom duše, které se různě inkarnují, ale označení reptiloidní duše používám pro duše, jejichž více posledních inkarnací bylo převážně reptiloidních, což je nutně ovlivnilo. Pokud se jedná o člověka se silnými reptiloidními geny a upozorňuji, že v nějaké míře máme reptiloidní geny téměř všichni, a inkarnuje se lidská duše, tak pak záleží na vyspělosti (stáří) duše, jak si dokáže s reptiloidními geny poradit. I ti lidští reptíci jsou různého druhu, například dinosauřího či hadího typu i s charakteristikami odpovídajícími těmto jednotlivým typům.
Náš pohled na reptiloidní civilizace je poznamenán naším subjektivním vnímáním situací, což je ovšem celkem pochopitelné. Z dlouhodobého historického hlediska (míněno v kategorii milionů až sta milionů let) je průnik mammaloidů do této galaxie možno do určité míry chápat jako průnik mammaloidů do původně reptiloidní galaxie. V naší galaxii nedošlo k vývoji mammaloidní rasy. Pokud má smysl vůbec mluvit o vývoji, protože vše je aktem stvoření.
Sám mám i vlastní vzpomínky na reptiloidní inkarnaci či inkarnace a je potřeba si uvědomit, že i reptiloidi mají vysoké duchovní vývojové stupně a ne každý reptiloid i na nižším vývojovém stupni nutně žije způsobem, který my jako lidské bytosti vnímáme negativně. Občas používám takovou jednu zajímavou techniku, kterou doporučuji vyzkoušet.
Ve stavu co nejvíce rozšířeného vědomí se postavit před zrcadlo a delší dobu se pozorovat s rozostřeným zrakem. Ne vždy se to daří, ale několikrát jsem pozoroval změny zejména obličeje a zřejmě se jednalo o podoby z různých inkarnací. Jednou jsem zaznamenal různý vzhled v asi 30 inkarnacích, ale zapamatovat se mi je nepodařilo a vlastně jsem se o to ani nepokoušel. Jednou se podařilo zahlédnout změny mého obličeje v zrcadle i manželce, která vzhledem k předchozí meditaci měla rovněž rozšířené vědomí. Je to zajímavé, když se člověk dívá na sebe a vidí reptíka, či insektoida který je mu podobný. Výrazně však vždy převládaly lidské podoby.
Nevím, že by se o tom mluvilo či psalo, ale dostal jsem informaci, že poměrně velké množství reptiloidních duší bylo inkarnováno v Německu v období druhé světové války do převážně fašistů ovládajících vrcholové funkce. Hrubým odhadem bych si tipl například Goebbelse nebo Heydricha. Obdobně tomu tak bylo i v Tibetu (zejména ve vrstvě lámů), o čemž svědčí popis krutostí prováděných evidentně bez jakýchkoliv emocí. Mluví se o středověku v Tibetu 1. poloviny 20. století, ale ve skutečnosti například v Čechách ve středověku nikdy nikde tak kruté poměry nevládly. Existuje tu určitá pravděpodobnost toho, že důvodem, proč byli Němci k Tibetu tak přitahováni a Tibet jim byl inspirací, byla právě spřízněnost reptiloidních duší. Údajně skupina lámů byla v Německu po celou dobu války až do jejího konce.
Invaze proti Slovanům a zejména Rusku v takovém rozsahu, jaký se udál za 2. světové války, byla připravovaná dlouhodobě, takže i určité duše pravděpodobně zejména reptiloidní či možná germánské se inkarnovaly do oblasti Československa a Sovětského svazu, kde pak působili jako páté kolony. Účinky černé magie, které byly v té době používány, se pak vždy jako zpětný odraz projevily na těch, kdo magii použili a můžeme pod tímto úhlem pohledu uvažovat o tom, proč tak těžce skončilo Německo. Karmický osud Tibetu a vedoucí skupiny lámů je logickým vyústěním jejich předchozího působení.
Vzhledem k tomu, že jsem spolupracoval na odstranění jednoho přisedlíka, kterým byl zde zemřelý sudetský Němec, dostal jsem informaci o tom, že někteří sudetští Němci, kteří zde byli zabiti a byli k Čechům velmi krutí, byli reptiloidní duše a po smrti zde zůstali a mstí se místním lidem ve formě přisedlíků.
V souvislosti s tím jsem řešil otázku, zda je nutný souhlas člověka, který má přisedlíka, k tomu, aby byl přisedlík odstraněn. Souhlas není nutný z toho důvodu, že přímý souhlas nebo výslovná žádost je vyžadována právě proto, aby nedošlo k omezení svobodné vůle člověka či duše, a to dokonce i svobodné rozhodnutí duše odejít z této inkarnace či prožívat utrpení. V případě přisedlíka se však jedná o jiný případ. Přisedlík omezuje svobodnou vůli původní duše a jeho odstraněním se naopak obnovuje svobodná vůle této duše. Kromě toho je zřejmé, že člověk, který je ovládán přisedlíkem, těžko může dát souhlas k jeho odstranění.
Reptiloidi, mezi které můžeme počítat i reptiloidní duše v lidském těle, nenávidí dlouhodobě Slovany, protože jim bránili a brání v ovládnutí planety. Proto se více reptiloidních duší inkarnovalo do Němců pro období druhé světové války, aby mohly Slovany zničit, a proto zaútočily kromě dalších důvodů proti Rusku v nevhodné době (příliš brzy), protože je hnala nenávist.
Manipulace s historií a zejména s historií Slovanů je tak dlouhodobá, že se nám takřka dostala pod kůži a mnozí, kteří nemají vlastní vhledy, mají velké problémy s tím souznít, protože to odporuje všemu, co se do té doby učili a vstřebávali ve všech možných formách včetně křesťanských nauk. Věřím, že není tak daleko doba, kdy se vše i historie Slovanů uvede na pravou míru.
Nevím, z čeho plyne informace o neexistenci boha u Slovanů. Glorifikace předků neznamená neuznávání existence boha. Slované rozhodně nebyli nevěřící nebo ještě přesněji nevědoucí, ale otázka je, v jakou podobu Boha věřili. Je to běžný postup udělat z někoho pohana či nevěřícího, protože nesdílí mojí představu o bohu. Nepochybuji, že i mne by mnozí označili jako neznaboha, protože neuznávám jejich představu personifikovaného křesťanského boha. Osobně nepochybuji, že představa Krista o bohu se mnohem více blížila představě mnou uváděné, než představě předkládané křesťanskými církvemi.
Nelze rovněž zapomínat, že historie Slovanů se měří na desetitisíce let a je otázka, kterou částí jejich historie se konkrétní historik zrovna zabývá.
Pokud si uvědomíme, že inteligentní život je naprosto bytostně vlastní součástí vesmíru a obydlených planet jen v naší galaxii je neuvěřitelné množství a tajení tohoto faktu je součástí dlouhodobé manipulace lidstva, tak nerozumím tomu, proč bychom měli mít problém s mimozemským původem člověka. Kromě toho je důležité si uvědomit, že absolutně vše je tvůrčím aktem vědomí, takže není problém si představit, že člověk (míněno humanoid savčího typu) byl stvořen mimo planetu Zemi a dokonce i v jiné galaxii.
Nadřazený postoj bílé rasy k ostatním rasám není postoj Slovanů, ale především Anglosasů a Germánů a není nutno si ho vyčítat, protože my jsme Slované. Kromě toho úvahy o rovnosti vycházejí z velmi nepřesných a opět manipulovaných tezí. Bytosti jsou si rovny ve své duchovní podstatě, ale jinak každý druh bytostí má své přednosti a své nedostatky. Pokud se za hlavní důkaz o vyspělosti předkládá technologická vyspělost v současné době, tak potom vyznívá bílá rasa jako nejvyspělejší, ale opět se jedná jen a jen o dlouhodobou manipulaci. Kromě toho i v rámci bílé rasy jsou si někteří rovnější než druzí a Slované mezi ně rozhodně nejsou dlouhodobě řazeni.
Lidstvo na Zemi je předmětem dlouhodobé manipulace a různých genetických experimentů. Pevně věřím a doufám, že se pravdu dozvíme v době nepříliš vzdálené.
Stalin řekl: „Kdo ovládá Československo, ovládá Evropu“ (nebo analogicky tak nějak). Já si dovolím to ještě rozšířit: „Kdo ovládá Československo, ovládá svět“.
Všechno to, co se děje ve vztahu k naší zemi, je možno chápat jako pokusy stáhnout nás pod nějaké centrum řízení, avšak velice opatrně a nenápadně, hlavně aby těm Čechoslovákům nedošlo, že mají jakýkoli význam.
Někteří uznávání tzv. duchovní mistři říkají, že naše země a Praha budou mít významné místo v blízké budoucnosti.
To, co se nyní děje je důkaz toho, že si různí lidé a jiné bytosti uvědomují význam Československa a Prahy, ale již nemají ty mozky (architekty), které by jim dokázaly naplánovat akce na úrovni. Klasická ukázka spočívá v tom, že aktivizovat proti Zemanovi lidi veskrze nepopulární a provařené typu Kocába, Němcové apod., popř. lidi, kteří jsou u většiny českého národa výrazně nepopulární, jako je například Herman, nemá šanci na úspěch. Mám pocit, že naopak dosáhnou u většiny lidí efektu spíše obráceného. Je to obdobné jako s Havlem. Kdyby ho nechali v klidu spát, tak pomalu upadne v zapomnění, ale vzhledem k jeho neustálé glorifikaci ho začíná čím dále více lidí naopak nenávidět. Před rokem 1989 tak dlouho a hloupě velebili Sovětský Svaz a hanobili Ameriku, až mnoho lidí SSSR začali nenávidět (i pod vlivem 68. roku) a pod pojmem Amerika si představovali ráj na zemi.
Polarizace, která někde nabývá až dramatických forem, je jevem, který provází v současné době téměř všechny společnosti a snad ani není nutné uvádět nějaké příklady, protože je podtónem většiny zpráv z domova i ze světa. Pomineme-li cílené manipulace našich médií, tak i ti, kteří z vlastního přesvědčení obviňují Zemana z rozdělování společnosti, tak jen prostě nechápou současnou situaci z pohledu z vyšší úrovně poznání. Polarizace je celosvětovým jevem a bude se stupňovat. Jeden nezanedbatelný přínos pro nás tento jev má, a to je skutečnost, že každý se dnes svými projevy a činy poměrně jasně zařazuje do určité viditelně rozpoznatelné skupiny. Několik lavírujících mezi dvěma základními skupinami (jako je např. Babiš), kteří si asi nejsou jisti tím, jak to dopadne, se stejně budou muset velmi brzy rozhodnout. Mezi lavírující bych neřadil lidi, kteří jen předstírají, že jsou neutrální jako například Horáček, i když jeho divadelní představení o jakési neutralitě už zřejmě skončilo. Asi na tuto roli měl být vybrán spíše herec než textař.
Shlédnutí: 914
