Fraktální uspořádání časoprostoru a astrologie

Fraktální uspořádání časoprostoru a astrologie

 

   Časoprostor je uspořádán fraktálně (pojem fraktálu je velmi dobře vysvětlen v knize “Chaos” Jamese Gleicka, pro názornost viz obr. č. 1 – 2D fraktál, č. 2 – 3D fraktál) a má tudíž uspořádanou nenáhodnou strukturu. Toto fraktální uspořádání lze soudobými vědeckými metodami prokázat a dle mého názoru to z teorií po­psaných v uvedené knize více méně vyplývá.

 

Obr. 1 – 2D fraktál

 

 

Obr. 2 – 3D fraktál

 

  

   Ostatně fraktální uspořádání prostoru (hmoty) je běžně vnímáno jako téměř samozřejmé.

Podobnost modelu atomu nebo molekuly s modelem slunečních soustav, galaxií, supergalaxií je dostatečně známá.

   I ve výše uvedené knize je jako příklad uváděno např. fraktální uspořádání tvarů země jako je pobřeží, tj. hmoty (prostoru). Toto fraktální uspořádání však zatím není běžně v myšlenkových kon­strukcích používáno i pro časoprostor a tím i pro historii konkrét­ního člověka, národa, určité kultury, civilizace nebo lidstva, ale i pro vývoj Země, Sluneční soustavy, Galaxie a Vesmíru. 

 

   Z teorie fraktálního uspořádání časoprostoru vyplývá, že každý bod časoprostoru lze vyjádřit nejen kvantitativním popisem po­mocí časových a prostorových souřadnic, ale má i  svoje kvalita­tivní vyjádření, které je odlišné od jiných bodů časoprostoru. Zá­roveň však vzhledem k fraktálovému uspořádání všech bodů ča­soprostoru, jsou jednotlivé body časoprostoru, které mají stejnou nebo obdobnou kvalitu. Protože se jedná o čtyřdimenzionální ča­soprostor, je nutno v této myšlenkové konstrukci uvažovat se čtyřdimenzionálními fraktály.    

 

Astrologie

 

   Teorie fraktálního uspořádání časoprostoru umožňuje vědecké zdůvodnění astrologie. Ta vychází z toho, že časoprostor má ne­náhodně uspořádanou strukturu a tudíž konkrétní čas v konkrét­ním místě má i svoji kvalitu odlišnou od jiného místa a času, ale zároveň cyklicky se opakující a tudíž předvídatelnou. Na tom je založena astrologie jako vědecká disciplína.

 

   Z pohledu astrologie (ale nejen astrologie, na stejném principu je založen i výklad z karet, I-ting, ale i exotičtější způsoby věštění jako např. z vnitřností zvířat, kávové sedliny apod.) má každý bod časoprostoru (konkrétní čas v konkrétním místě) svoji kva­litu, která je vyjádřena vzájemnými vztahy několika základních principů.

 

   Velkou výhodou astrologie ve srovnání s ostatními metodami, díky níž se stala uznávanou a velmi rozšířenou, je to, že vztah zá­kladních principů pro určitý bod časoprostoru je dán vzájemnou polohou nebeských těles, která byla určena za představitele urči­tých základních principů (např. Mars – boj, Venuše – láska apod.).

   Polohu jednotlivých nebeských těles lze poměrně snadno (s po­čítačovým programem zcela snadno) spočítat pro jakýkoliv čas a místo v minulosti nebo budoucnosti.

 

   Nepřesnost astrologických předpovědí plyne z více faktů.

   Na jednom z prvních míst stojí bezesporu kvalita astrologa (jeho znalosti a intuice). Zá­kladním důvodem je však ve velké většině případů nedostatek in­formací.

 

   Je to velmi podobné jako u meteorologie, u které si nikdo nedo­voluje zpochybňovat, zda je to opravdu věda. Přesto její předpo­vědi budoucnosti jsou v povědomí většiny lidí proslulé svojí ne­přesností.

   Nedostatek znalosti všech výchozích podmínek způsobuje v ně­kterých případech předpovědi počasí značně odchylné od skuteč­ného počasí. Přesto vědeckost metod meteorologie je uznávána i nejskeptičtějšími vědci.

 

   Astrolog většinou pracuje pouze s jedním prvkem systému a na základě výpočtu vzájemného postavení planet pak stanovuje zá­kladní principy ovlivňující tento prvek v určitém bodě časopro­storu.

   Z toho pak plynou možné nepřesnosti jednotlivých horoskopů nebo astrologických předpovědí. Se stoupajícím množstvím infor­mací o člověku a prostředí, v němž žije (např. znalost horoskopu rodičů, partnera, dětí, ale i národa, země, místa) je možno zpřes­ňovat horoskop a blíže určovat, jak by se základní principy ovliv­ňující člověka v určitém bodě časoprostoru mohly konkrétně projevit.

 

   Kvalita určitého bodu časoprostoru, do kterého se bytost inkar­nuje, má pro tuto bytost zásadní význam.

   Čas a místo narození vymezuje poměrně přesně určitý bod časo­prostoru a ten je nejdůležitějším bodem časoprostoru pro člověka, protože určuje, do které postavy Kosmické hry se bytost inkarnuje. Proto také je přesný čas a místo narození roz­hodující pro zpracování kvalitního horoskopu. 

 

   Konkrétní postava Kosmické hry pak zase určuje, které principy Bytost s postavou “prožije”, se všemi psychickými a fyzickými vlastnostmi, kterými je postava k prožití principů vybavena. Ur­čuje, o které principy Bytost během prožitku této inkarnace obo­hatí své poznání o sobě samé.

 

   Proto je astrologie schopna určit, které základní principy člověk v dané inkarnaci zažije a také s nižší mírou přesnosti kdy. Jak se přesně projeví tyto základní principy a kdy v životě člověka, zá­leží i na člověku samotném. Znalost kvalitního horoskopu umožňuje člověku prožít si tyto principy vědomě.

 

   Nedorozumění, která často při aplikaci astrologie vznikají, ply­nou z toho, že lidé chtějí využít astrologii k tomu, aby se prožití těchto základních principů vyhnuli. A to ještě pokud možno tak, že se pokusí změnit vnější podmínky a ne sebe, což je ten zá­kladní omyl. Nic jiného než změna sebe při pohledu z úrovně přesahující jediný život nemá smysl.

   Tento druh nedorozumění je ostatně charakteristický i pro jiné druhy „předpovědí budoucnosti“, což velmi dobře známe z mnoha pohádek, ale zejména z řeckých tragédií. Nejznámějším příkladem je pravděpodobně Oidipus.

 

   Zase bych zde využil analogii s počasím. Znalost předpovědi, že odpoledne bude pršet, neumožní normálnímu člověku zabránit dešti (snad s výjimkou šamanů), ale pomůže mu v tom, že si ráno, když jde z domova, vezme deštník a díky tomu při návratu domů z práce nepromokne na kůži.

 

   Z uvedených srovnání plyne, že astrologie používá přibližně stejně vědecké metody pro své předpovědi jako meteorologie a má i přibližně stejnou a ze stejných důvodů (ne)úspěšnost. 

   Důvod, proč jsem věnoval více místa speciálně astrologii je ten, že je dobrým příkladem jednoho z vědních oborů, které jsou za­hrnovány mezi pavědu, protože jsou posuzovány pouze z pohledu nejnižší úrovně poznání, z pohledu neúpl­ného modelu jsoucna odpovídající této úrovně poznání. Komplexní znalost úplného modelu jsoucna umožňuje při správ­ném zadávání otázek získat i správné odpovědi.

   Znalost struktury systému umožňuje vyvozovat vlastnosti jednot­livých prvků systému již ze znalosti umístění prvku ve struktuře systému.

   Je to obdobné jako u Mendělejevovy tabulky prvků, kde zařaze­ním prvků na správné místo tabulky jsme schopni předpovědět vlast­nosti prvku, i když vlastní prvek třeba ještě nebyl v přírodě nale­zen, případně vytvořen v urychlovačích. Rovněž tak dle vlastností nově nalezeného prvku lze vyvodit jeho předpokládané umístění v tabulce.

 

   Proto alespoň základní znalost kompletního systému, jeho struk­tury a principů jeho funkce je velmi důležitá pro možnost poznání jednotlivých prvků systému. To je limitem poznání současné vědy, která vychází z modelu jsoucna pouze z pohledu nejnižší úrovně poznání. Nedá se říci, že model je zcela nepravdivý. On je “jen” neú­plný. Protože však naše smyslové vjemy a zkušenosti jsou většinou v souladu s tímto modelem, je tento model považován za pravdivý.

 

   Jevy, které nejsou v souladu s tímto modelem, jsou většinou ozna­čeny za podvod, halucinace, omyl, výjimečně nábožensky zamě­řenou částí společnosti za zázrak. Pokrokovější část vědecké ko­munity říká, že se jedná o jevy, které jsou založeny na dosud nám neznámých fyzikálních procesech.

 

 

 

Shlédnutí: 230